Rétorské načtení známého románového zpracování pohnutých životních osudů tibetského mudrce a národního hrdiny Milärepy, který žil na přelomu 11. a 12. století, patří k vrcholům Tomášovy slovesné tvorby. Eduard Tomáš vychází z poměrně strohého podání Milarepova životopisu jeho žákem lamou Räčchungem a s pozoruhodnou literární invencí jej rozvíjí do kompaktního a působivého románového tvaru. Knihu předčítá Václav Koláček a postupně budou doplněny všechny její kapitoly.
Rétorská četba známého románového zpracování pohnutých životních osudů tibetského mudrce a národního hrdiny Milärepy, který žil na přelomu 11. a 12. století, patří k
Milarepův životopis
Milarepa (1040 – 1123), rodinným příjmením Thöpaga, byl tibetský buddhistický učitel a básník, přičemž jeho duchovní i kulturní význam přesahuje rámec celého tibetského buddhismu. Je stejně respektován všemi školami tibetského buddhismu. Stal se hlavním žákem Marpy a učitelem Gampopy. Po dlouholeté meditační praxi a náročných zkouškách mu Marpa předal své učení. Milarepa tato učení předal mnoha svým žákům, z nichž vybral Gampopu za držitele své linie.
Milarepa se narodil do zámožné rodiny na hranici s Nepálem v Guthangu – jedné z mnoha provincií Tibetu. Jeho otec se jmenoval Mila Dordže Gjalcchän a matka Ňangccha Kargjän. Otec měl z narození svého syna takovou radost, že když se dozvěděl o jeho narození, nazval jej Thopaga, což znamená „Dobrá novina“. Později matka porodila ještě děvče, takže Milaräpa měl jednu sestru jménem Peta. Když byl Milarepa ještě dítě, zemřel mu otec a dům a polnosti jejich rodiny převzal jeho strýc, který učinil z Milarepy, jeho matky a sester otroky. Milarepova matka doufala, že až syn dospěje, podaří se jim získat svou půdu zpět, tak jak to bylo napsáno v závěti otce. Ale strýc to nedovolil a nechal žít matku se svými dětmi v bídě a chudobě. Matka tedy naléhala na Milarepu, aby se naučil černou magii a odplatil nepřízeň strýce. Milarepa odešel z domu, našel si učitele černé magie a později zničil dům svého strýce, v důsledku čehož zahynulo 35 lidí. I když jeho matka získala svou půdu zpět, pro Milarepu nebylo bezpečné se v rodném kraji nadále zdržovat. Vrátil se ke svému učiteli, který začal za pár let litovat činů, které on a jeho žák způsobili. Poslal tedy Milarepu, aby vyhledal učitele Dharmy a očistil jejich negativní skutky. Milarepa nakonec našel učitele Marpu, u kterého musel nejprve podstoupit náročné zkoušky, jimiž měl očistit svou neprospěšnou karmu. Milarepa musel opakovaně stavět z kamene věže. Když postavil věž o osmi podlažích, krátce před jejím dokončením obdržel Milarepa od Marpy první učení. Postupně Milarepa obdržel Marpův plný odkaz, všechny iniciace a učení. Nato se odebral do ústraní a strávil mnoho let meditováním v horách v odlehlých jeskyních. V jedné z jeskyň, kde Milarepa pobýval na začátku své praxe, jedl převážně kopřivy, proto je na mnoha thangkách (tibetských malbách) vyobrazen lehce zelený. Milarepa se v jeskynních věnoval řadě praxí a věří se dosáhl plného probuzení. Též se tvrdí, že ovládal řadu „nadpřirozených“ schopností. Později měl Milarepa mnoho žáků, mezi nimi dva nejhlavnější patří Gampopu a Rečhungpu.
Zdroje: